Jak volný trh všechny do aut a suburbií neposadil
Milníky a poznámky k americké (sub)urbanizaci, v časové ose
Stav americké urbanizace je typicky plný mýtů: města jsou velká, protože je velký kontinent, nemají MHD protože mají rádi auta, suburbie si vybral volný trh a tak dále. K jednotlivým tématům se budu průběžně vracet, ale přijde mi důležité je seřadit všechny nejdřív chronologicky. Tak tady je stručná a místy zábavná časová osa všech hlavních urbanistických rozhodnutí, na kterých stojí dnešní americká krajina, společnost a bohužel aktuálně i osud celého světa:
1607: V Jamestownu v budoucí Virginii, v prvním stálém evropském osídlení na kontinentu se během první zimy první osídlenci navzájem snědí. Nadšení zvěstmi o všudypřítomném zlatě, vzali si jen nástroje pro případnou těžbu, nevzali si bohužel nic pro zemědělství.
1765: Velká Británie zavádí daň z papíru. Kolonisté se bouří, přestože měla sloužit ke splácení dluhů ze sedmileté války, která kolonisty ochránila před Francouzi.
1770: Jeden z prvních velkých amerických průmyslů, kromě vývozu nezpracovaných surovin byl tisk, v Evropě přísně regulovaný. Daň z papíru se neplánovaně nejvíc dotkla hrstky amerických osvícenců, kteří díky ní zpřesnili své politické ambice. I kdyby se z několika desítek dvacátníků a třicátníků nestali budoucí revolucionáři a otcové zakladatelé, měli by všichni dobrou kariéru jako otcové nakladatelé. Benjamin Franklin vlastnil tiskárnu, Thomas Jefferson vlastnil tiskárnu, John Jay vlastnil tiskárnu a Alexander Hamilton vlastnil s tiskárnou rovnou i noviny.
1780: Konflikt dvou vizí nového státu. Thomas Jefferson si USA představoval jako agrární zemi malých nezávislých farmářů, s minimální vládou, žijící z dodávek surovin do Evropy. Rozhodně se neměla na rostoucí průmyslové civilizaci nijak podílet. Volný trh je podle Jeffersona automatický zdroj budoucích továren. Budoucí továrny by vytvořily příliš velká města a ty zase příliš zaměstnanců pod kontrolou buď aristokrata, nebo zaměstnavatele. Decentralizace a farmy, místo měst.
Proti Jeffersonovi nabídl alternativní vizi Alexander Hamilton, budoucí ministr financí. Místo vývozu surovin navrhoval vyvážet hotové produkty. A místo decentralizované agrární zahrady chtěl předběhnout Anglii v ve vysoce urbanizované a průmyslové společnosti se silnou federální vládou. Dnešní Amerika tak spočívá v kombinací těchto dvou přístupů, v neustálém konfliktu mezi nimi. Zatímco Hamiltona tak může těšit že o něm vznikl známý muzikál, podle Jeffersonovy vize se osídlil celý kontinent.
1785: Celý kontinent i mimo území prvních třinácti států je po získání nezávislosti rozdělený Jeffersonem na pravidelnou čtvercovou mřížku s rozměry míle krát míle. Mapy zjednoduší prodej budoucích pozemků, bez nutnosti často obtížně dostupnou oblast navštívit.
1791: Poslední barokní plán pro velké město, Washington DC.
1807: První moderní plán pro velké město, New York.
1827: První americký vlak.
1832: První americká koňka.
1859: V Pennsylvánii je spuštěn první ropný vrt, hlavní využití je kerosin pro svícení.
1865: Občanská válka, konflikt o směřování Unie mezi koalicí států s velkými průmyslovými městy a nerostnými surovinami proti subtropické otrokářské rurální oligarchii bez průmyslu i surovin dopadl podle předpokladů. Města a průmysl sice zvítězili, ale rurální státy upínající se ke všem antiměstským mýtům dostaly možnost utvářet budoucí podmínky celé Unie, nebo je aspoň vetovat.
1876: Dokončen Central Park. Organický tvar parkových cest a oddělení pěších od koní lávkami a tunely se stane vzorem pro budoucí silnice.
1887: První elektrická tramvaj.
1888: Vznik katalogu Sears-Roebuck. Bylo možné si z něj objednat prakticky libovolné zboží, včetně celého domu. “Součástky” domu dorazily zákazníkům ve speciálním železničním vagonu a umožnily jednoduché složení za použití pouze hřebíků a kladiva. Do roku 1940 se podle katalogu postavilo okolo 100 tisíc domů, ty dochované patří dnes mezi nejcennější stavby, nechtěně používané jako příklady “vhodné” výstavby bez standardizace za účelem zisku.
1893: První americké auto.
1899: Vnuk železničního barona Vanderbilta organizuje soukromé závody aut kolem svého resortu za New Yorkem.
1900: První cyklostezky, pro pohodlí jízdy se staví se speciálním hladkým povrchem, asfaltem, zpočátku nechtěným vedlejším produktem zpracování ropy.
1900: Typický dřevěný dům se zděnými základy shoří za třicet minut.
1904: Mladý Vanderbilt, failson jedné z prvních milionářských rodin si za New Yorkem postavil první soukromý závodní okruh s asfaltovým povrchem.
1908: Mladý Vanderbilt postaví na Long Islandu za New Yorkem 80 kilometrů soukromé silnice jen pro automobily. Po vzoru Central Parku je geometricky ladně vložená do krajiny s mimoúrovňovým křížením se všemi stávajícími ulicemi. Budoucí prezident Wilson varuje že automobilisté jsou obrazem arogance a peněz, a hněv vůči nim povede k revoluci. “Nic nepřiblíží socialismus víc než automobilismus.”
1916: Woodrow Wilson už jako prezident podepisuje první Federal Aid Road Act, zavazující federální vládu k pokrytí poloviny nákladů na stavbu nových silnic. Tou dobou bylo v USA 21 milionů koní, tři a půl milionu aut a čtvrt milionů dodávek. Program dostal 75 milionů dolarů na pět let.
1916: První zákon o funkčním zónování v New Yorku. Revoluční městský předpis, jehož cílem bylo regulovat výšku, tvar a využití budov. Tento zákon byl reakcí na obavy z přelidnění a stínění ulic vysokými mrakodrapy, jako čerstvě dokončená Equitable Building.
Zákon zavedl tzv. “step-back” pravidlo, které požadovalo, aby budovy ustupovaly směrem vzhůru po dosažení určité výšky, což mělo zajistit přístup denního světla k ulicím. Plán rozdělil město do tří základních zón: rezidenční, komerční a průmyslové, čímž oddělil “neslučitelné aktivity” a ochránil obytné oblasti před negativními vlivy průmyslu.
Tento zákon se stal základem moderních územních plánovacích předpisů po celém světě.
1917: Vznik přechodů a zákaz pohybování se po silnici mimo ně. Vznik “chodců” a vymáhaných pravidel pro jejich pohyb.
1921: Wilson podepisuje první Federal Highway Act, rozpočet je nově 75 milionů dolarů na rok.
1923: Automobilky a stavební firmy vydávají společné prohlášení, že města mají povinnost stavět neomezený počet nových silnic, bez ohledu na náklady.
1924: Devět let před Le Corbusierovou Athénskou chartou ministr obchodu a budoucí prezident Hoover nahrazuje předchozí plánovací postupy funkčním zónováním měst po vzoru New Yorku, které od sebe fyzicky odděluje budovy podle funkcí. Nic z předchozího urbanismu a stavebních typologií se nedá do budoucna znovu postavit.
1924: Veřejné financování silnic vede k odlivu cestujících z veřejné dopravy, hlavně tramvají a dopravcům se propadnou příjmy. Města na nátlak automobilek odmítají přispět na jejich infrastrukturu, ta zůstává narozdíl od dotovaných silnic braná jako soukromý problém jejich vlastníků. Tramvaje jsou označeny jako hlavní důvod dopravních zácp. První krachy velkých dopravců.
1924: Robert Moses, ve funkci komisaře pro parky začíná stavět první skutečnou dálnici, Southern State Parkway za New Yorkem.
1926: Rozhodnutí Nejvyššího soudu schválí pokračování zákazu prodeje nemovitostí v bílých enklávách všem nebílým zájemcům. (Corrigan v. Buckley)
1927: Počet aut překročil počet koní.
1929: Urbanista Clarence Perry navrhuje koncentrovat dopravu do sběrných arteriálních silnic okolo dendritického systému menších ulic znemožňující průjezd přes rezidenční oblasti. Federální autorita pro podporu bydlení návrh schvaluje, státní peníze nadále směřují jen do silnic a čtvrtí s dendritickým systémem.
1930: FDR přemýšlí nad stavbou interkontinentálního dálničního systému pro zvýšení zaměstnanosti.
1933: FDR spouští pro jihozápad USA projekt Tennessee Valley Authority, veřejnou korporaci pro výstavbu přehrad, elektrifikace, výroby hnojiv a silnic, v místech budoucího suburbánního boomu.
1934: FDR spouští National Housing Act of 1934, federální podporu bydlení. Státní pojištění hypoték se ale vztahuje jen na nové domy v suburbiích. Aby nepřišel o podporu jižanských států, zažádat o ně mohou jen bílí Američané. Jednou z oficiálních snah je zabránit rasové integraci a “vyčištění slumů” v centrech měst.
1934: Úvěrová společnost pro majitele domů a Federální rada pro úvěry na bydlení vytváří Redline mapy, vyznačení čtvrtí s nemožností zažádat o půjčku na údržbu, úpravu, nebo stavbu nemovitosti. Pro umístění v červené mapě stačí aby jediný obyvatel celé čtvrti nebyl bílý. Za bílé nebyli považování ani Poláci, Italové, Řekové, nebo Maďaři a pochopitelně Židé.
1935: FDR otevírá po čtyřech letech stavby Hooverovu přehradu, federální projekt který umožní elektrifikaci a zástavbu suburbiíí v pouštích a prériích jihovýchodu USA. Zásobuje vodou stále malá pouštní města Los Angeles, Las Vegas, San Diego, nebo Phoenix a umožnila přetvořit kalifornské pouště ve farmářskou oblast.
1936: Federální rozpočet na silnice je navýšen na 225 milionů dolarů na rok.
1937: Housing Act of 1937 (Wagner-Steagall Act), v rámci snahy o zmírnění stále probíhající krize FDR umožní i stavbu veřejných bytových domů. Projekt je úspěšný, ale na nátlak jižanských států byl program zastaven.
1937: První studie dopadů meziměstských dálnic. Oproti očekávání je meziměstská doprava minimální, 86 až 89 procent dopravy je lokální, mezi centry a novými suburbiemi. Místo dálkového spojení mezi městy, nebo ježděním za rekreací jezdí po dálnicích lidé do práce.
1938: General Motors spolu s dalšími automobilkami vytvořili fiktivní dopravní korporaci, která hromadně firmy provozující městské tramvaje a následně je buď zrušila, nebo překonvertovala na autobusy a zavřela později. Cíl byl likvidace veřejné dopravy ve velkých městech. Konspirace nebyla nutná, většina velkých dopravců zkrachovala dříve.
1938: Federal Highway Act má zjistit možnosti placených městských dálnic a zajistit místa kde by mohly vzniknout.
1938: Robert Moses vyvlastňuje Vanderbiltovu dálnici a zavádí na ní poplatky.
1943: Federální správa silnic navrhuje vybourání ploch pro dálnice v centrech měst, s oddůvodněním, že nové dálnice zvýší hodnotu svého okolí a zrychlení dopravy sníží hluk a environmentální zátěž. Jako podklad pro umístění budoucích dálnic přes města slouží mapy městských čtvrtí v “červených” Redline zónách.
1943: Okolo vojenských letišť se povinně sází předpěstovaný trávník, aby se snížila prašnost škodící letadlům.
1944: FDR podepisuje G.I. Bill, sociální podporu budoucím veteránům a jejich rodinám. Financuje náklady na vzdělání a hlavně poskytuje bezúroční stoprocentní půjčku na nové bydlení. Aby neztratil podporu jižanských států, neplatí pro hypotéky na byty a platí jen pro bílé veterány.
1945: Stavbu rodinných domů zlevní a zrychlí adaptace překližky, hliníku a sádrových panelů z válečné výroby.
1948: Americká zdravotní asociace vytváří manuál Planning the Neighborhood. Jako hlavní poslání domů je zajistit dobré zdraví obyvatel. Manuál proto doporučuje odstraňování světelných přechodů.
1949: Housing Act of 1949, počátek programů tzv. Urban Renewal, inspirovaných prací Roberta Mosese v New Yorku. Cíle byla konečná eliminace slumů, snaha o vyšší standardy bydlení a masivní redevelopment městských center. Federální vláda zaplatila čištění slumů a stavbu infrastruktury. V Praxi program vyboural centra a postavil místo nich dálnice a parkování, za šest zbouraných bytů se postavil jen jeden nový. Pozemky nutné pro stavbu dálnic se našly jednoduše, stačilo použít někdejší Red Line mapy.
1950: Průměrná rozloha nových rodinných domů je 80m2 a žije v nich průměrně 2,9 lidí. V suburbiích žije pětina Američanů, jako dnes u nás. Podle sčítání obyvatel 35,5 procent amerických domácností nemělo přívod vody, v suburbiích to nebyla nejspíš ani jedna.
1950: Pro dokonalou údržbu trávníků se používá technika a chemikálie z přebytků válečného průmyslu. V reklamách často figuruje boj a válka s růstem trávy, plevelem a škůdci. Ročně se sekačkami zraní 50 tisíc lidí.
1951: General Motors dostal za svou někdejší roli při likvidaci soukromých provozovatelů tramvají pokutu 5000 dolarů.
1954: Rozhodnutí nejvyššího soudu zrušil segregaci ve školách. V řadě míst se bílí rodiče místo integrace svých dětí rozhodnou odstěhovat z měst do nových suburbií a segregovaných škol. Zakázaná oficiální segregace se obchází, stavěním vnitroměstských dálnic přes černošské čtvrti a fyzickým oddělením městských čtvrtí mimoúrovňovou silnicí.
1956: Federal Aid Highway Act prezidenta Eisenhowera zakládá a financuje program stavby mezistátních dálnic který má pokrýt celou zemi. Federální vláda zaplatí státům 90 procent nákladů. Celková propojená délka systému je 66 000 kilometrů a je to největší stavba světa. Jedno z odůvodnění stavby byla rychlá evakuace před jaderným útokem.
1956: Otvírá první nákupní centrum Southdale Center v Michiganu. Obchody pod krytou promenádou mají simulovat život a estetiku obchodní ulice. Typologii vynalezl Victor Gruen, rakouský emigrant, s cílem přivést do USA vídeňské bulváry. Nová typologie se ihned rozšíří, ale krajinné prvky, veřejná vybavenost, ani garáže se nestaví, stále větší obchodní centra jsou obklopena parkováním.
1957: Zamítnutí dodatku k FAHA o zákazu billboardů podél dálnic. “Billboardy jsou galerie pro každého”, odpovídá ředitel asociace provozovatelé billboardů a návrh neprochází, díky snaze senátora z Texasu, budoucího prezidenta Lyndona Johnsona, kterému asociace přispěla na kampaň.
1961: Housing Act of 1961: rozšířil federální financování Urban Renewal projektů s daňovými ůlevami pro stavbu městského bydlení pro střední třídu. Z postavených domů se ale ihned staly ghetta, protože byly postavené typicky mezi městskými dálnicemi.
1964: Při plánování dálnice v jihovýchodní Kalifornii stojí v cestě pohoří, projekt Plowshare pro civilní využití atomové technologie navrhuje horu odpálit několika jadernými hlavicemi s kombinovanou silou 1730 kilotun, 115 násobek Hirošimy. Podle projektu bude možné po čtyřech dnech od výbuchu zahájit stavební práce.
1964: První masivní protesty proti Urban Renewal. Odpor, personifikován lidmi jako Jane Jacobs kritizoval nákladnou státní likvidaci historických center, destruktivního vlivu modernistického plánování a obětování cenných budov a celých čtvrtí pro povrchové parkování. Urban Renewal byl označován jako “Negro Removal.”
1965: Moynihanova zpráva pro teď už prezidenta Lyndona Johnsona varuje před nebezpečím suburbanizace, která vytvořila kolem měst neprodyšný prstenec bílých rodinných domů, ruší hromadnou dopravu, snížila výdaje na centrální města a koncentruje v nich černošské obyvatele. Bez odezvy, protože by Johnson přišel o podporu jižanských států.
1966: Lyndon Johnson není spokojený s okolím silnic a dálnic. Navrhuje zkrášlování a větší důraz na krajinné úpravy kolem nich. Billboardů se nespokojenost netýká.
1966: Minimální rozestup mezi sběrnými silnicemi se zvyšuje na 1,6 kilometru, čtyřnásobek předchozí vzdálenosti.
1968: Federal Highway Act, plán dvacetileté expanze už postavených dálnic. Každý stát který nedodá dostatečný počet nových projektů přijde o všechny dopravní dotace. Nové projekty dodaly všechny státy.
1968: Po letech občanských protestů zhoršených vybouráváním měst pro dálnice, vystěhováním jejich většinou černošských obyvatel, ale současně zákazem jejich stěhování do suburbií prezident Johnson podepisuje Fair Housing Act. Ruší diskriminaci v bydlení, do suburbií se tak mohou se stoletým skluzem stěhovat i černoši a další menšiny, ale bourání měst pokračuje dál. LBJ přichází o podporu jižanských států a spouští se postupný realignment, kdy si demokratická a republikánská strana vyměnila některé voliče a témata.
1968: Reakce na integraci je zvýšení přípustní minimální velikosti parcel pro suburbánní domy, znevýhodňující chudší zájemce. Místo integrace probíhá výstavba oddělených etnických suburbií. V centrálních městech probíhají plošné změny územních plánů znemožňující stavbu bytových domů, z obavy že by v nich žilo černošské obyvatelstvo.
1969: Navzdory průmyslovým standardům Ministerstvo zdravotnictví, školství a sociálních věcí odhadlo, že za jediný rok bylo rotačními sekačkami na trávu zraněno 140 000 lidí, zranění typicky vedlo ke ztrátě prstů na rukou a nohou, očí a občas i životů. Národní komise pro bezpečnost produktů označila rotační sekačku za druhý nejnebezpečnější nákup americké předměstské domácnosti, hned po automobilu, a prohlásila, že dobrovolné bezpečnostní standardy jsou nedostatečné.
1969: Eisenhower umírá, na pohřeb v Adeleine v Kansasu byl pozvaný rekordní počet hostů. Třetina z nich ale obřad nestihla, protože uvízli v zácpě na nové dálnici, postavené Eisenhowerem.
1970: Většina rodinných domů má garáž jen pro jedno auto.
1970: Počet obyvatel suburbií překročil počet obyvatel měst.
1970: Federal Highway act vytváří tzv. Urban System zcela nových meziměstských dálnic.
1970: Typický rodinný dům ze dřeva, dřevěných obkladů a sádrokartonových desek shoří za dvacet minut.
1971: 92 procent suburbií je stále jen pro bílé Američany, hlavně díky minimálním velikostem pozemku, nebo občasnému násilí diskriminujícím nebílé zájemce.
1973: Ropné embargo způsobí přídělový systém benzínu, protesty, kritiku závislosti na fosilních palivech a smysluplnosti investic do dalších dálnic. Prezident Carter nechá nainstalovat na střechu Bílého domu solární panely, vyzval Američany aby doma nosili svetr a financování dálnic dalším Federal Highway Actem ztrojnásobí.
1974: Housing and Community Development Act of 1974, konec Urban Renewal, stavění je nahrazeno granty, Community Development Block Grants (CDBG). Ty umožnily místním samosprávám určovat vlastní podmínky urbanizace. Většina samospráv je ale použila pro zpřísnění zónování a zákazu úplně všech bytových domů, které se staly synonymem pro Urban Renewal, kriminalitu a ghetta.
1977: Projekt Plowshare je odložen na neurčito.
1978: Victor Gruen, autor osdmesáti nákupních center, před smrtí vyhlásí, že se jejich původní myšlenka zvrtla a nechce mít se svým vynálezem nic společného.
1980: Rozestupy mezi sběrnými silnicemi se zvyšují zhruba tři kilometry od sebe, se odstupy 0,4 až 1 km mezi přechody.
1980: 18 z 25 největších amerických měst má méně obyvatel než v roce 1950.
1982: Sekačky trávy musí mít povinnou bezpečnostní brzdu, cena vzrostla o 40 procent, počet zranění se snížil na 70 tisíc ročně.
1987: První a poslední prezidentské veto dalšího Highway Act. Reagan vetuje protože součástí balíku je i podpora hromadné dopravy.
1989: Podle Národní Akademie Věd se na typický trávník v suburbii použije desetinásobek pesiticidů na plochu, než na nejintenzivnější zemědělství. Na rozdíl od pesticidů v zemědělství se jejich složení nereguluje.
1990: Počet aut překročil počet lidí.
1992: přes Glenwood kaňon v Coloradu se dokončilo s dvacetiletým zpožděním posledních 20 kilometrů Eisenhowerových dálnic. Na celém systému dnes běžný den zemře 57 lidí.
1993: Naposledy se zvýšila daň z benzínu, úroveň zůstává dodnes stejná. Protože nebyla zaindexovaná, přináší dnes do veřejných rozpočtů na údržbu silnic o 45 procent méně.
1995: Od roku 1969 se průměrná doba cesty autem do práce zvýšila o pětinu, na nákup o třetinu.
1998: 79 procent rodinných domů má garáž pro víc než dvě auta.
2007-2008: 5 milionů rodinných domů převážně postavených v místech servisovaných Hooverovou přehradou a TVA defaultlo na neregulovaných hypotékách, 20 z největších 25 poskytovatelů hypoték zavřelo, zkrachoval Lehman Brothers a Bear Stearns a spouští se celosvětová krize.
2010: Počet Američanů žijících v suburbiích překračuje 50 procent celkové populace.
2015: Od roku 1992 do roku 2015 se postavilo v oblastech náchylných k požárům 32 milionů domů.
2016: Průměrná rozloha nových rodinných domů je 230m2. V 29 procentech z nich žije jen jedna osoba.
2017: Od roku 1970 narostl počet obyvatel metropolitních oblastí o 78 procent, délka silnic se zvýšila o 470 procent.
2018: 24 procent celého federálního rozpočtu jde na dálnice. 35 z 50 největších metropolitních oblastí utratí většinu svého rozpočtu na policii.
2019: Průměrná doba cesty autem se zvýšila na nový rekord, 28 minut.
2019: Od roku 1899 zemřelo na silnicích 3,6 milionů Američanů, dalších 80 milionů bylo zraněno.
2019: Na 75 procentech rozvojové plochy amerických měst se smí postavit jen rodinný dům. V největších městech je tato plocha přes 90 procent.
2020: V jeden rok proběhnou čtyři ze dvaceti historicky nejhorších požárů na kontinentu.
2021: 45 procent amerických mostů je starších padesáti let. 7,5 procent mostů je v havarijním stavu.
2021: Poprvé je ve všech padesáti státech alespoň 25 procentní podíl silně obézních obyvatel.
2022: V 560 ze 575 metropolitních oblastí si 67 procent obyvatel nemůže dovolit mediánovou cenu bydlení.
2022: Třetina všech rodinných domů stojí v místech se zvýšeným, nebo extrémním ohrožením požáry. Počet požárů se od roku 1983 zvýšil o 223 procent.
2022: Počet auty zabitých chodců se od roku 2010 zvýšil o 46%.
2022: Joe Biden podepisuje Bipartisan Infrastructure Law, masivní investice do infrastruktury. Podmiňuje financování státních a městských programů zrušením limitů zakazujících zahušťování suburbií. Aby se kvalifikovala, musí města v suburbiích zrušit minimální velikost pozemků a automaticky povolovat budovy do šesti bytových jednotek. Většina změn byla ihned zablokována environmentálními spolky, jako například Sierra Club, typicky sponzorovanými bohatými vlastníky nemovitostí, kteří si nepřáli změny ve svém okolí. Další výdaje jdou na podporu elektrických automobilů, hromadnou dopravu a nákladní vlaky.
Veřejná doprava dostane skoro 39 miliard, ale vysokorychlostní vlaky nic. Největší dopravní položka, 125 miliard dolarů je financování dalších dálnic a automobilové infrastruktury.
2022: Typický rodinný dům ze dřeva, vinylových obkladů a sádrokartonu shoří za necelých osm minut, v suburbiích tak nejde v případě požáru uhasit jednotlivé domy, ale jen doufat, že se podaří zabránit dalšímu šíření požáru.
2023: Největší pojišťovna, All State přestala v Kalifornii nabízet novým domům pojištění proti ohni a na Floridě proti povodním. Na Havajském ostrově Maui kompletně shořelo suburbánní město Lāhainā. Podle konspiračních teorií byl požár způsoben schválně v rámci tajného plánu pro stavbu patnácti minutových měst.
2023: Marc Andreessen, z Andreessen Horowitz publikuje Techno-optimistické manifesto, kde je v rámci co nejrychlejšího pokroku nutné stavět nové věci, co nejrychleji, bez ohledu na následky a bez ohledu na případný odpor. Manifest se stane biblí miliardářů s politickými ambicemi.
2024: Marc Andreessen, z Andreessen Horowitz spolu s manželkou sepíší petici proti stavbě stovky bytů pár kilometrů od jejich domu. Projekt je pozastaven.
2024: Kamala Harris v prezidentské kampani navrhuje zjednodušit výstavbu nových bytů pomocí zrušení městského zónování a zrušení zákazu stavění jiných než suburbánních rodinných domů na většině plochy měst.
2024: Donald Trump v prezidentské kampani slibuje, že nic takového nedopustí.
2025: Tzv. Tenements, někdejší bytové domy pro chudé, od roku 1916 zakázané, patří v New Yorku mezi nejdražší typy nemovitostí a dům, ve kterém bydlela seriálová/filmová Carrie Bradshaw zvažuje oplocení pozemku na ochranu před návalem turistů.
2025: Historické požáry v Los Angeles zničí velké části města, zejména suburbie na okrajích. Vedení města slíbí, že se domy musí postavit znovu a žádný rezoning na ohni odolnější bytové domy nepřipadá v úvahu.
2025: Jedenáct z největších pojišťoven odmítá obnovit, nebo uzavřít nové pojistky na domy v Kalifornii, kvůli jejich stavění v oblastech vysokých rizik požárů.
2025: Nová vláda slíbí, že pojišťovny přinutí pojistit všechny domy bez ohledu na jejich umístění a odstraní z federálních dokumentů všechny zmínky o změně klimatu a souvislost mezi požáry a suburbánním záborem volné krajiny.
2025: Nová infrastruktura, převážně silnice, se má stavět primárně v oblastech s nejvyšší porodností a nejmenším podílem menšin, v těch nejrurálnějších a nejméně osídlených oblastech.
2025: Začátkem roku se spouští desítky let plánované mýto pro vjezd na Manhattan. Projekt má podle prvních čísel obrovský úspěch, zrychlila se doprava automobilů, snížil se počet nehod, dokonce se snížila i kriminalita ve veřejné dopravě.
2025, 19.2.: Donald Trump vzkazuje, že mýto ruší a prohlásil se králem.
2025, 20.2.: Nové ministerstvo dopravy, slovy bývalého účastníka reality show Real World a dnes ministra dopravy zrušilo desítky let plánovaný rychlovlak mezi městy na kalifornském pobřeží.
2025, 21.2.: Mýtné zrušeno vlastně nebylo, čeká se na soud.
Některé ze zdrojů:
Divided Highways: Building the Interstate Highways, Transforming American Life, Tom Lewis
The Power Broker: Robert Moses and the Fall of New York, Robert Caro
The Lawn: A History of American Obsession, Virginia Jenkins
Paved Paradise: How Parking Explains the World, Henry Grabar
The High Cost of Free Parking, Donald Shoup
Parking and the City, Donald Shoup
Key to the City: How Zoning Shapes our World, Sara C. Bronin
Nature’s Metropolis: Chicago and the Great West, William Cronon
On the Housing Crisis: Land, Development, Democracy, Jerusalem Demsas
Arbitrary Lines: How Zoning Broke the American City and How to Fix It, Nolan M. Gray
The Transit Metropolis: A Global Inquiry, Robert Cervero
The Topography of Wellness: How Health and Disease Shaped the American Landscape, Sara Jensen Carr
Traffic: Why We Drive the Way We Do, Tom Vanderbilt
Street Smart: The Rise of Cities and the Fall of Cars, Samuel Schwartz
Triumph of the City: How Our Greatest Invention Makes Us Richer, Smarter, Healthier and Happier, Edward Glaeser
Wrestling with Moses: How Jane Jacobs Took On New York’s Master Builder, Anthony Flint
Walkable City: How Downtown Can Save America, One Step at a Time, Jeff Speck
The Greatest Grid: The Masterplan of Manhattan, 1811-2011, Hillary Ballon
The Age of Eisenhower: America and the World, William Hitchock
Franklin D. Roosevelt and the New Deal: 1932-1940, William E. Leuchtenburg
White Flight: Atlanta and the Making of Modern Conservatism, Kevin M. Kruse
The Great American Transit Disaster: A Century of Austerity, Auto-Centric Planning, and White Flight, Nicholas Dagen Bloom
Imagining Philadelphia: Edmund Bacon and the Future of City, Scott Gabriel Knowles
Design of Cities, Edmund Bacon
The Death and Life of Great American Cities, Jane Jacobs
Economy of Cities, Jane Jacobs
City in History, Lewis Mumford
City on a Grid: How New York Became New York, Gerard Koeppel
Crabgrass Frontier: The Suburbanization of the United States, Kenneth T. Jackson
City of Quartz: Excavating the Future of Los Angeles, Mike Davis
Bowling Alone: The Collapse and Revival of American Community, Robert D. Putnam
Sprawl: A Compact History, Robert Bruegmann
The Sprawl: Reconsidering the Weird American Suburbs, Jason Diamond
Twentieth Century Sprawl: Highways and the Reshaping of the American Landscape, Owen D. Gutfreund
Sprawl Busting: State Programs to Guide Growth, Jerry Weitz
The Man in the Glass House: Philip Johnson, Architect of the Modern Century, Mark Lamster
Palo Alto: A History of California, Capitalism and the World, Malcolm Harris
Ages of American Capitalism: A History of the United States, Jonathan Levy
Meet Me by the Fountain: An Inside History of the Mall, Alexandra Lange
Zoned in the USA: The Origins and Implications of American Land-Use Regulation, Sonia A. Hirt
Údaje o dopravě z federálních ročenek DoT